Cvičme s rozumem

14. čvn, 2022

Úvod

Jak využijeme znalost tohoto tématu, týkající se ramene ve sportu? A v jakém sportu? Pro vysvětlením takového pohybu stačí představa lezení po žebříku, chůze s holemi v horách, horská túra do kopce, kde si dopomáháme pažemi k pohybu po strmém svahu. Také bychom se mohli čtením obsahu utvrdit, jak správně zapojit jednotlivé části těla zdravých lidí. Případně tu popíši u koho se s tímto pohybem setkáváme. Jak uvádějí Adolph et. Al (2011), souvislost fylogeneze obratlovců je výborná varianta pro srovnání s lidskou lokomocí pomocí ramenního pletence.  Příklady si uvedeme na lidském novorozenci a dospělci. Seznámíme se stručně s ontogenezí člověka a popíšeme, v jaké životní fázi začínáme využívat ramenní pletenec. U dětí to bude při vertikalizaci a u dospívající a dospělé populace převedeme a poukážeme na sportovní aktivity moderní doby. Lze předpokládat další rozvoj forem lokomoce prostřednictvím pletence ramenního v situaci, kdy dochází ke vzniku a rozvoji nových sportovních odvětví, které budou bezpochyby k lokomoci využívat paží. (Kračmar et. Al, 2016). V závěru práce najdeme informace o světoznámém dětském neurologovi Václavu Vojtovi, který byl obrovským přínosem pro pochopení základních pohybových stereotypů.

 

 

Lidská lokomoce pomocí ramenního pletence

Lidskou lokomoci pomocí ramenního pletence můžeme rozdělit do dvou základních forem. První forma je kombinace zapojení ramenního pletence s pánevním pletencem. Druhá forma lokomoce zapojuje pouze pletenec ramenní, ale je to méně obvyklé. Setkáváme se s s tím u kanoistů, při pádlování na kajaku i raftu. Při této aktivitě sedíme nebo klečíme. Pánev je tedy vyřazena z pohybu a využíváme aktivitu pouze ramenního pletence a paží.

První jmenovanou formu a propojení zaznamenáváme u většiny sportovních aktivit. Pletenec pánevní je hlavním realizátorem pohybu. Příkladem takové pohybové aktivity je běh na lyžích, skialpining, chůze s holemi (tzv. nordic walking), plavání, horolezectví, lezení na stěně a tak podobně. U lidského vývoje najdeme zmíněné zapojení již od narození dítěte, které se v prvním roce postupně z lehu na zádech (obr. č. 2) nebo na břiše (obr. č. 1) vertikalizuje do stoje na nohy právě pomocí ramenního a pánevního pletence (obr. č. 4). Jedná se především o pohyb plazení nebo lezení (obr. č. 3). Ukázky pohybu zobrazeny na obrázcích novorozenců, které mi byly poskytnuty od maminek v mém blízkém okolí pro tuto práci. Takový model se nazývá kvadrupedální, respektive využití 4 čtyř opěrných ploch a kolem roka života se staví dítě na 2 opěrné plochy a ramenní pletenec se od pánevního osamostatňuje. Funkce ramenního pletence se soustřeďuje na úchopovou a manipulační funkci. Původní lokomoční funkce pletence ramenního však nemizí, pouze je zasunuta za funkci manipulace a úchopu (Véle, 2006).

 

Při plavání lze kvadrupedální vzor lokomoce využít pouze při plavání po hladině, kdy je možné přenášet paže pro následující záběr vzduchem, bez odporu vodního prostředí. Na kvadrupedálním zkříženém vzoru jsou založeny techniky kraul a znak. U těchto technik jsou hlavním generátorem propulzní síly paže. Symetrické techniky prsa a motýlek využívají vertikálního vlnění. U plavecké techniky motýlek jsou paže přenášeny vzduchem, u techniky prsa jsou vedeny pod vodní hladinou. Při pohybu pod hladinou nelze provádět nákrok vzduchem, proto zkřížený lokomoční vzor ztrácí na významu. Pro plavání pod hladinou je z tohoto důvodu využito vertikálního vlnění těla podobného tomu, jaké využívají kytovci (Kračmar et al., 2009).

Při běhu na lyžích, podobně jako u chůze nebo běhu, hýbeme rytmicky pažemi a nohami. Běh na lyžích má rozlišné techniky, které se liší souhybem a koordinací končetin. Liší se například odpich v technice střídavého běhu od techniky u souběžného běhu nebo bruslení. Každá s těchto technik vyžaduje jiný styl využití horních i dolních končetin. Končetiny se přizpůsobují i sklonu terénu.

Jak bylo již řečeno, lokomoční pohybový program pro pletenec ramenní zůstává skrytě zachován a je v průběhu života vybavitelný (Vojta & Peters, 1995; Véle, 2006) nebo pou- žitelný, a to jak ve formě reflexní lokomoce podle Vojty při rehabilitaci nebo spontánně při sportovní a jiné aktivitě, kdy je pletenec ramenní zapojen do lokomoce. Je tomu tak zřejmě proto, že pletenec pánevní neprochází posturálně pohybovou ontogenezí vedoucí ke kvadru- pedii, ale ontogenezí vedoucí ke vzpřímení a bipedii. Spontánní plazení je užíváno v armádním výcviku i v boji jako nejúčinnější složka pohybu vojáků v bojových podmínkách s minimalizací vertikálního rozměru čelního profilu bojovníka.

Bazální rozdíl v parametrech lokomoce oproti primitivním tetrapodům (obojživelníci, plazi) lze nalézt v těchto aspektech:
1) Punctum fixum je u člověka vytvářeno na mediálních epikondylech humeru a femuru, u čtvernožců je to na akrálních částech končetin, odpovídajících lidské ruce a noze.
2) Ani v této poloze nedochází u člověka k fázickému posunu akce horní a kontralaterální dolní končetiny o 1⁄4, resp. o 3⁄4 krokového cyklu, ale pohybový projev je v rámci individuální laterality obecně symetrický, tedy s fázickým posunem 1⁄2 krokového cyklu (souvisí s proběhlou posturálně pohybovou ontogenezí).
3) Udospělého člověka dochází k torzi páteře, u kvadrupedů a dětí do jednoho roku nikoliv (Kračma et al, 2016).

Zkoumání Vojty (Vojta & Peters, 1995) probíhající od 60. let minulého století dospělo k poznatku, že při aktivaci svalů pletence ramenního, která má lokomoční vliv na trup, dochází k tahu svalů směrem k místu opory (punctum fixum). Distálně uložené místo opory mění situaci v ramenním kloubu končetiny, která aktuálně vytváří propulzi – nepohybu- je se hlavice v jamce kloubu jako při fázické činnosti horní končetiny, nýbrž naopak dochází k pohybu fossa glenoidalis po hlavici humeru. Pohyb je zajištěn prostřednictvím dlouhých hlav pažních svalů caput longum. m. bicipitis brachii a caput longum m. tricipitis brachii, tedy funkčních antagonistů, a to nikoliv ve formě funkce reciproční, ale synchronní kokontrakcí směrem k místu opory. Vojta určoval i léčil pohybové poruchy dětí. A přitom vytvořil myšlenkové konotace k vývoji obratlovců po přechodu z vodního prostředí na souš. Díky jeho práci tušíme, proč se pro- střednictvím pletence ramenního hýbeme tak, jak se hýbeme.

 

 

Závěr

Samotnou mě překvapilo, kolik informací se dá o pohybu pomocí ramene sehnat. Téma je více než obsáhlé a velmi zajímavé. Nikdy jsem o pohybu nepřemýšlela tak detailně. I vybraná literatura mě nadchla a doporučila bych každému, kdo se pohybem zabývá nebo zabývat chce, aby cestu k těmto informacím hledal. Snahou textu bylo tedy především informaci o funkci ramenního pletence zobecnit pro představu laiků a neodborníků. Chtěla jsem i popsat jednotlivé fáze vertikalizace dítěte a využití v dnešní rehabilitační oblasti, přenesenou metodu pohybu dětí do 1 roka na dospělé lidi, která se nazývá dynamická neuromoskulární stabilizace, ale ani to se do obsahu nevešlo. Je to vlastně nástupce Vojty a Véleho a metodu se dnes učí i sportovní trenéři, fyzioterapeuti i lékaři. Vždy když se vydám na běžky nebo na raft, zřejmě si vybavím i tuto krátkou písemnou práci.

 

Zdroje

Adolph, K. E., Berger, S. E., & Leo, A. J. (2011). Developmental continuity? Crawling, cruising, and walking . LeoDevelopmental Science

Kračmar, B., Smolík, P., & Bačáková, R. (2009). Kineziologický obsah delfínového vlnění jako alter- nativní formy lidské lokomoce . Rehabilitácia, 46(1), 60–64

Kračmar, Bronislav, M. Chrástková a R. Bačáková. (2016) Fylogeneze lidské lokomoce. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum,

Véle, F . (2006) . Kineziologie: přehled klinické kineziologie a patokineziologie pro diagnostiku a terapii poruch pohybové soustavy. 2. rozšířené a přepracované vydání. Praha: Triton.

Vojta, V., & Peters, A. (1995). Vojtův princip. Praha: Grada

 

 

 

 

 

 

7. bře, 2022
13. kvě, 2021
Rozhovor pro www.spektrumzdravi.cz

Článek najdete po rozkliknutí odkazu

Rozhovor:

Tereza Šulcová je sympatická profesionální trenérka s expertní znalostí funkční anatomie a vad držení těla. Je toho názoru, že fitness je naprosto skvělá a rychle se rozvíjející forma pohybu, díky které se můžeme zbavit stresu, bolestí i faldů. Neustále hledá nové rozvojové aktivity v oboru, které jí odhalují anatomii člověka, jako nekonečně zamotaný provaz. Za ten se pak učí tahat tím správným směrem.

27. říj, 2020
V září 2020 jsem vykopla na svém Facebook profilu https://www.facebook.com/fitereza/ otázku /anketu....
 
Sem Vám vložím reakce, doporučení, názory a odpovědi lidí, kteří o anketu projevili zájem. Ať to máme pěkně na jednom místě.
 
Příspěvek na FB zněl....
 
Taková anketa pro nás Berouňáky.
Kdo mě zná, ví, že o pohybu fakt leta přemýšlím. Dávám si pozor na nesmyslné sexy cviky, rozsahy a šílenosti, kdy lidi lezou z tréninku po čtyřech a tvrdí, že to bylo skvělý. No, tak ať! OK....
 
Trenéři pohybu ať už v jakékoli oblasti, my děláme tu prevenci.
 
No, a když se nám to s tělem nezdá, diagnozu určuje a řeší fyzioterapeuti a lékaři....
 
Máte tip na lidi, které byste doporučili na Berounsku?
 
  •  Trenéři, lektoři (ale prosím ty vzdělané specialisty, ne ty, co trénují 2 skupinovky za týden- fitness, joga, pilates....)
  • Fyzioterapeuti
  • Ambulance pro léčbu bolesti
  • Rehabilitace
Zvládneme nějaký seznam? Klidně pak zpracuji do nějakeho přehledu. Stačí jméno, odkaz a reference...
 
A jak to dopadlo? 
Vkládám sem tipy a názory...
  • Bc. Pavla Kellnerová - fyzioterapeut, Kosletlní 166/23, https://www.fyzio-beroun.cz/,+420 739 635 418 (na webu jsou cca 4 kontakty na různé fyzioterapeutky - osobní zkušenost nemám s žádnou z nich)
  • Petra Bramborova, reference z FB ankety ("ale ne z vlastní zkušenosti, ale z velice prověřených zdrojů ). Já ji znám osobně, ráda k ní zajdu na lekce Pilates např. ve studiou KaLa, kde na ni najdete i kontakt https://www.studio-kala.cz/nas-tym-2/ , 604906677 604906677, email: pepi1@seznam.cz, Pracuje jako fyzioterapeut v Rehabilitační nemocnici Beroun

  • Bc. Alena Dovalilová - fyzioterapeut, Pod Hájem 324, Králův Dvůr, http://m.fyziotape.cz/ - mám vlastní zkušenost a velmi dobrou, doporučuji. Reference klientky z FB: "dělá rehabilitace jak dospělým, tak hlavně malým dětem. Chodím k ní už několik let a opavdu umí pomoct."
  • Ambulance pro léčbu bolesti - často sem posílám "své bolavé" klienty - informace a kontakty najdete na stránkách http://algez.cz/nastym.html
  • Jana Stará -  https://jana-stara.webnode.cz/ Vede lekce Pilates a Tae-bo, najdete ji také ve studiu KaLa Beroun, cvičí s dětmi i dospělými. Klientka, která ji na FB doporučila napsala: "Úžasně poradí ohledně dětí"
  • Jana Stammers - pracuje pro fyzioterapie Beroun, https://www.facebook.com/fyzioberoun/,reference z FB ankety: "Tak jestli mohu doporučit, nejlepší fyzioterapeutku u jaké jsem kdy byla."
  • Tereza Kovačovič - koučka, terapeutka a trenérka jógy,
    https://www.ioriginal.cz/ , reference z FB ankety: "Jóga, za mě top."
25. říj, 2020